Otázka: 02.11.2011 17:16
Dobrý den, pracuji na hlavní pracovní poměr v non-stop provozu (helpdesk 24/7). Zaměstnavatel má možnost sestavit rozpis směn velmi hladce, a taktéž v tomto typu provozu lze s jistotou počítat s permanentním přísunem práce k odbornému řešení (mj. outsourcing části agendy pro banky a obchodníky s platebními terminály). Tedy naprosto neexistují výkyvy, kterými by se dala ospravedlnit případná "období hubené docházky", vycházející z potřeb zaměstnavatele, jako je tomu například ve výrobní sféře. Předpokládal jsem, že je zákonnou povinností zaměstnavatele rozvrhnout měsíční rozsah směn tak, aby se co nejvíce přiblížil k naplnění hodin dle litery ZP. Bohužel se ale událo to, že nám změnili hodinovou mzdu na tzv. fixní mzdu. Již tak podprůměrnou mzdu na dané pracovní pozici všem stanovili s nástupem nového šéfa ve srovnání s obdobím před změnou o neskutečných 33% níže (ve stylu nelíbí se Ti to, můžeš jít - přitom jde o odvětví, kterého se z principu krize nedotkla, a ani dotknout nemůže, dokud se nepřestane platit platebními kartami...), onen šéf, který odvedl tuto "špinavou práci" byl následně odejit, ale nepříznivé poměry samozřejmě zůstaly. A když pominu tento drastický fakt, který i přes upozornění na následky dramaticky zasáhl do schopnosti splácet povinné platby (běžné - nájem, energie, voda, teplo, jídlo, hygiena, ...), tak se stalo "běžnou praxí", že zaměstnavatel napíše rozvrh směn tak, že v jednom měsíci třeba vznikne zaměstnanci nárok na proplacení desítek přesčasových hodin, ale zaměstnavatel, i přes nevyřčený nesouhlas zaměstnance s takovým počínáním, omezí na to konto počet směn v měsíci následujícím či přespříštím. V této problematice se nevyznám, ale primárně má podle mě vzniknout nárok na proplacení přesčasu, nikoliv na náhradní volno, které de facto zprostí zaměstnavatele zaplatit přesčasy. Může se zdát, že když jsme placeni fixem, je to vlastně jedno. Ovšem není tomu tak, protože zatížení organismu prací přesčas v jednom měsíci je spolu s povahou práce (8 různě dlouhých, různě začínajících, a v jakýkoliv den v roce se konajících!) vysoce psychicky vyčerpávající, a polevení v následujícím měsíci rozhodně nevykompenzuje zkrácení života a zdraví, způsobené záběrem v měsíci předchozím. Nemluvě o zaměstnavatelově vychytralé hrabivosti a krácení mzdy zaměstnancům za takto vzniklé přesčasové hodiny, neboť tyto hodiny tedy zaměstnavatel zaměstnanci už nikdy nezaplatí, a zaměstnanec o ně navždy přijde. Jeden měsíc zaměstnance americká firma totálně vyždímá, a poskytne mu více volna v měsíci dalším, přičemž ale obdobný manévr, jako přes kopírák, provede hned ob měsíc na dalším zaměstnanci, aby žádný měsíc nebyl vlivem delšího náhradního volna předchozího zaměstnance oslaben v zajištění služeb. Takto tedy zaměstnavatel zajistí svůj naoko "bezproblémový" provoz, bohužel ale na úkor vykořisťování zaměstnanců, a nemusí tak vlastně nikdy vyplatit přesčasové hodiny (nebo jen extrémně výjimečně). Mimo to "povýšil" naši pozici, ovšem bohužel pro nás jen co do vyšší odpovědnosti, kvalifikace a rozsahem práce, nikoliv navýšením mzdy, kterou za tyto úkony vyšší pozice pobírala. Proto jsem se chtěl zeptat, zda je takovéto počínání zaměstnavatele korektní a nenachází se na hraně etiky (a to se zaměstnavatel zaštiťuje seriózností a důvěryhodností...), anebo dokonce na samé hraně zákona, či už je přes. Děkuji uctivě za vaši odpověď.