Dobrý den, nevíme zda bylo již za minulý rok…

Odpověď: odpovídal(a): Redakce , 09.01.2003 13:31

Problematiku řeší pokyn: D - 238 Přiznání k dani darovací při bezúplatném nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a z veřejných sbírek v souvislosti s povodní v srpnu roku 2002 a přiznání k dani z převodu nemovitostí při převodech pozemků z vlastnictví České republiky do vlastnictví družstev V Praze dne 21. srpna 2002 Referent: JUDr. Erna Mikulášová, tel. 5704 3409 Č.j.: 262/91 750/2002 Ministerstvo financí z důvodu hospodárnosti daňového řízení sděluje: Podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek. Vzhledem k tomu, že podávání daňových přiznání v případě nabytí majetku v souvislosti s řešením důsledků povodně v srpnu roku 2002 znamená neúměrné administrativní zatížení poplatníků i správců daně, daňové přiznání k dani darovací se nevyžaduje při bezúplatném nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu na humanitární nebo charitativní účely a z veřejných sbírek. Dne 28. června 2002 nabyl účinnosti zákon č. 280/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 60c zákona č. 219/2000 Sb. příslušná organizační složka při splnění zákonem stanovených podmínek převede pozemek tvořící jeden funkční celek se stavbou za cenu stanovenou vyhláškou č. 393/1991 Sb. do vlastnictví družstva. Tento úplatný převod je osvobozen od daně z převodu nemovitostí podle ustanovení § 20 odst. 3 zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že i v tomto případě by podávání daňových přiznání k dani z převodu nemovitostí neúměrně administrativně zatěžovalo organizační složky státu, daňové přiznání k dani z převodu nemovitost při převodech pozemků podle § 60c zákona č. 219/2000 Sb. se nevyžaduje. D - 240 Pokyn Informace daňovým subjektům k postupu řešení důsledků povodní v oblasti účetnictví a daní z příjmů a o osvobození od správních a soudních poplatků Referent: Ing. Josef Pomyje, tel.: 5704 4285 Mgr. Jana Tvareková, tel.: 5704 2499 Č.j. 53 a 54/90 882/2002 1) Postup účetních jednotek v případě zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů v souvislosti povodněmi v měsíci srpnu 2002 Účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění), jimž v důsledku povodní došlo ke zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu místně příslušnému finančnímu úřadu, nejpozději však do 31. října 2002. S ohledem na jejich povinnost podle § 33 odst. 8 zákona o účetnictví, t.j. zajistit ochranu účetních záznamů (§ 4 odst. 4 a 5 uvedeného zákona) a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením, je nutné v oznámení uvést důvody, proč nebylo možné zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů předejít. Finanční úřad ověří tyto skutečnosti a jejich rozhodující příčiny místním šetřením, o němž podle povahy zjištění sepíše protokol o místním šetření nebo úřední záznam (§ 15 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů), jehož opis předá též účetní jednotce. Nezávisle na tom účetní jednotka zahájí realizaci opatření k obnovení průkaznosti účetnictví, v prvé řadě provedením inventarizace majetku a závazků, která a bude v závislosti na rozsahu zničení nebo poškození účetních záznamů zároveň podkladem pro případné sestavení zahajovací rozvahy. Odkazování se na zničení nebo poškození účetních záznamů a daňových dokladů povodní až v okamžiku zahájení daňové kontroly, pokud bude následovat po shora uvedeném datu, bude bráno na zřetel pouze v odůvodněních případech. Ani podané oznámení však nevylučuje použití pomůcek při stanovení daňové povinnosti, pokud budou splněny zákonné podmínky (§ 31 odst. 5 a 6 zákona o správě poplatků), míra jejich použití však bude záviset na rozsahu skutečností rozhodných pro správné stanovení daňové povinnosti, které nebude možné zjistit dokazováním. Obdobně mohou postupovat i poplatníci ? fyzické osoby, kteří nejsou účetní jednotkou. 2) Daňové aspekty darů poskytnutých ve prospěch postižených povodněmi Hodnota darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky nebo právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, a dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, ke zmírnění následků a na odstraňování škod způsobených povodněmi, je součástí celkové hodnoty darů poskytnutých ve zdaňovacím období na účely vymezené v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dárci, fyzické osoby, si mohou hodnotu darů poskytnutých na shora uvedené účely odečíst od základu daně za podmínky, že jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo bude činit alespoň 1000 Kč, v úhrnu nejvýše 10 % ze základu daně. Dárci právnické osoby, s výjimkou poplatníků kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, za podmínky, že hodnota daru bude činit alespoň 2000 Kč a jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období nepřesáhne 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů. Poskytnutí daru prokazuje dárce dokladem, z něhož musí být patrno, kdo je příjemcem daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování. I bez potvrzení konečného příjemce mohou finanční úřady uznat poskytnutí peněžního daru, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem apod.), že finanční prostředky byly poukázány na povodňový bankovní účet, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, Ministerstvem vnitra. Aktuální informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje Ministerstvo vnitra na své internetové stránce. Podrobnější informace o veřejných sbírkách konaných v souladu se zákonem o veřejných sbírkách ve prospěch postižených povodněmi, nezbytné pro stanovení základu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2002, zveřejní Ministerstvo financí pro potřebu daňové veřejnosti a územních finančních orgánů v závěru roku 2002 ve Finančním zpravodaji. 3) Osvobození od správních a soudních poplatků Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 270/1998 Sb., o osvobození od správního poplatku, jsou fyzické nebo právnické osoby, přímo postižené přírodní živelní pohromou na území ČR, osvobozeny od správního poplatku, jsou-li pro ně prováděny v souvislosti s touto přírodní živelní pohromou úkony zpoplatňované podle sazebníku správních poplatků, který je nedílnou součástí zákona o správních poplatcích. Podle vyhlášky Ministerstva financí č. 5/1999 Sb., o osvobození některých druhů poplatných úkonů od soudních poplatků v důsledku přírodních živelních pohrom, jsou osvobozeny návrhy fyzických nebo právnických osob zpoplatňované podle následujících položek sazebníku soudních poplatků, který je nedílnou součástí zákona o soudních poplatcích. Jde o tyto položky sazebníku soudních poplatků pol. 8 písm. c) návrh na změnu nebo doplnění zápisu podnikatele v obchodním rejstříku; pol. 23 vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů; pol. 24 za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie listin, protokolů, příloh, záznamů, rejstříků, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich; pol. 25 za ověření listiny; pol. 26 za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu.