Dobry den, potreboval bych se Vas zeptat jak se…

Odpověď: odpovídal(a): Redakce , 08.10.2002 13:49

Obecně Leasing je z anglického slova to lease a znamená pronajímat, půjčovat. Jde o finančně obchodní operaci, která umožňuje podnikatelskému subjektu nebo i soukromé osobě nájemci pořídit investici plně nebo částečně z cizích zdrojů. Tato investice pak není ve vlastnictví nájemce, ale nájemce je pouze jejím ekonomickým uživatelem. Po skončení smlouvy se vrací předmět zpět pronajímateli nebo si ho nájemce odkoupí. Z právního hlediska se jedná při leasingu o třístranný vztah, který je upraven na smluvním základě. Smluvními subjekty jsou dodavatel, pronajímatel a nájemce. Dodavatel může být totožný s pronajímatelem. Pojmově je nutné odlišovat nájem, který je z pohledu ekonomického uživatele-nájemce a pronájem, ze strany pronajímatele-vlastníka předmětu. Pronajímatel předmět pronajímá a nájemce si předmět najímá. Nájemce ? užívá najatý předmět ke své podnikatelské (nebo i osobní) činnosti, ?je po celou nájemní dobu pouze ekonomickým uživatelem (není právním vlastníkem), ?platí nájemné, které zahrnuje splácení poskytnutého kapitálu a odměnu za půjčení, zprostředkování služby, popř. další dodatečné služby, ?odkoupí po skončení nájemní smlouvy nebo i v jejím průběhu najatý předmět (finanční pronájem) nebo předmět vrací (operativní pronájem). Pronajímatel je subjekt třístranného vztahu, pokud pořizuje předmět podle specifik nájemce k pronájmu nebo dvoustranného vztahu, pokud předmět vyrábí a současně i pronajímá, a přitom pronajímatel: ? neužívá pronajatý předmět bezprostředně ke své podnikatelské (nebo i osobní) činnosti, ale poskytuje službu - pronájem (půjčování předmětů), ?je po celou nájemní dobu právním vlastníkem předmětu, přijímá nájemné, které zahrnuje splácení poskytnutého kapitálu a odměnu za půjčení, popř. za další služby (částka nájemného je pro něj výnosem), ?prodá po skončení nájemní smlouvy nebo i v jejím průběhu najatý předmět nájemci (finanční pronájem) nebo se mu předmět vrátí (operativní pronájem). Jiné způsoby pořízení investice koupí jsou pořízení za hotové a pořízení na úvěr. Při prodeji na splátky je na rozdíl od finančního leasingu vlastníkem kupující již od počátku smlouvy. Přechod vlastnictví může být vázán právně s výhradou na zaplacení celé kupní ceny, pak je nutné odlišit právního vlastníka a ekonomického uživatele. Výhody a nevýhody leasingového financování Hlavních výhod leasingového financování se uvádí celá řada. Mezi nejvýznamnější patří: a) Pro pořízení předmětů a jejich užívání není nutný kapitál na jednorázové vynaložení všech prostředků na investici (stejně jako u úvěru). b)Při leasingovém financování je možné si rozložit splátky podle platební schopnosti (dohodnout si individuální platební kalendář nebo si alespoň vybrat z pohledu nájemce ten nejvýhodnější). c)Menší firmy mají obtížnější přístup k úvěrům, a proto je pro ně leasingové financování jediné dostupné. d)Leasingové splátky zahrnuje nájemce do nákladů (samozřejmě při dodržení zákonem daných podmínek), a tím si snižuje základ daně z příjmů. e)Leasingová firma má obvykle levnější úvěr pro refinancování leasingových operací od bankovních ústavů než by získal podnikatel. Mezi výhodami se uvádí i další, které však patří spíše mezi "diskutabilní výhody", ne zcela jednoznačné. Kromě výhod existují samozřejmě i nevýhody leasingového financování, např. - vyšší náklady, -majetek přechází na nájemce po skončení smlouvy o finančním pronájmu obvykle již jako odepsaný, -nájemce má omezená práva k užívání předmětu, -obtíže u nájemce při provádění úprav majetku, -pronájem nemovitostí, který je v ČR nevýhodný především z důvodu nemožnosti užít "leasingové" odpisy, a další. Nájemce musí za dobu nájemního vztahu hradit prostřednictvím leasingových splátek: pořizovací cenu předmětu, úrokové náklady a ziskovou marži (riziko, náklady pronajímatele spojené s operací a jeho zisk). Leasingové operace a jejich klasifikace Leasingová operace probíhá v několika návazných krocích, které mají určitou časovou posloupnost. Jedním z velmi důležitých kroků je uzavření leasingové smlouvy. Opakované a trvalejší podmínky leasingových smluv byly zobecněny Asociací leasingových společností ČR ve všeobecných smluvních podmínkách pronájmu movitých předmětů, nemovitostí, osobních automobilů, technologií, strojů a zařízení. Tyto všeobecné podmínky doplňují stručnější a konkrétní text smlouvy jednotlivých leasingových společností. Klasifikaci leasingových operací je možno provádět z různých hledisek. Nejčastější jsou hlediska majetkoprávní, daňová a místo původu předmětu. a) podle místa původu ? Tuzemský leasing znamená, že oba obchodní partneři jsou subjekty se sídlem na území České republiky. ?Pro zahraniční leasing je naproti tomu charakteristické, že smluvní subjekty sídlí v rozdílných státech a leasingová operace se uskutečňuje přes hranice. b)podle zůstatkové hodnoty předmětu (leasing s plnou amortizací a leasing se zůstatkovou hodnotou) ? Leasing s plnou amortizací je takový pronájem, při kterém má pronajímatel plně pokryty v nájemném náklady spojené s pořízením předmětu pronájmu, náklady spojené s leasingovou operací a vytváří si přiměřený zisk. Na konci nájemního vztahu má předmět nulovou nebo minimální zůstatkovou hodnotu. Jde v podstatě o základní způsob finančního pronájmu. ? Při leasingu se zůstatkovou hodnotou nepokryje nájemné všechny náklady pronajímatele spojené s pořízením předmětu a leasingovou operací. Po skončení nájemní doby může být předmět prodán nájemci za předem dohodnutou kupní cenu nebo prodán třetí osobě. c)podle komodity, která je financována a velikosti finančního objemu operace ? Dodavatelským leasingem se financují předměty sériově vyráběné a finanční objem operace se pohybuje mezi 3 až 5 miliony korun. Způsob ručení je u této formy většinou mimořádnou splátkou z leasingové ceny předem. ? Předmětem podnikatelského leasingu bývají nestandardní, kusově vyráběné věci. Obchody jsou posuzovány jak individuální projekty a finanční situace nájemce je posuzována individuálně. Ručení může být různé např. bankou, třetí osobou, nemovitostí apod. d)podle způsobů financování (přímý leasing a leasing s podílem více investorů) ? Při přímém leasingu financuje celou operaci sám pronajímatel nebo v případě většího objemu operace či při nedostatku finančních prostředků se na této operaci podílí banka úvěrem. ? Leasing s podílem více investorů se používá především u velkých obchodních záměrů z důvodu rozložení rizika financování mezi více financujících subjektů. e)další dva individuální způsoby financování (zpětný leasing a komunální leasing) podle nájemce ? Pokud si potřebuje uživatel opatřit finanční prostředky a využít daňových výhod, které jsou s leasingem spojeny, využívá formu tzv. zpětného leasingu. Uživatel prodá pronajímateli předmět, uzavře s ním smlouvu o zpětném pronájmu tohoto předmětu, bude ho i nadále užívat, ale současně získá od leasingové společnosti finanční prostředky za prodej předmětu. ? Komunálním leasingem se zajišťují veřejně prospěšné projekty, kdy ručení přebírá obec nebo regionální zastupitelství. f)podle toho, kdo bude vlastníkem) předmětu po skončení leasingu ? Operativní leasing je prostý pronájem dlouhodobého majetku, kdy pronajímatel umožňuje nájemci používat prostředek (ky) ke své činnosti za předem dohodnutých podmínek a za úplatu. Minimální ani maximální doba pronájmu není zákonem stanovena. Tato forma pronájmu se vyznačuje především tím, že: - nájemní smlouva je uzavřena krátkodobě, tj. na podstatně kratší dobu než je fyzická nebo morální životnost předmětu, -souhrn splátek nájemného představuje pouze menší část z pořizovací ceny najaté věci, -pronajímatel poskytuje v rámci nájemní smlouvy různé služby, např. údržbu věci, pojištění, odstraňuje funkční poruchy a škody, atd., -po skončení nájemní smlouvy se předmět vrací pronajímateli, který ho může pronajmout dalšímu nájemci, prodat nebo jinak využít dle svého uvážení. Leasingové společnosti poskytují na počátku své činnosti obvykle pouze finanční pronájem, neboť při této formě pronájmu téměř veškerá rizika spojená s užíváním předmětu pronájmu nese nájemce. Teprve v období, kdy leasingová společnost začne rozšiřovat své služby a přebírá i část provozních rizik, nemusí leasingové splátky pokrýt celou pořizovací cenu předmětu. ? Finanční leasing je definován ve "Všeobecných podmínkách finančního leasingu", které vydala Asociace leasingových společností ČR jako pronájem," který umožňuje nájemci za úhradu trvalé užívání určité věci nebo souboru věcí, které jsou ve vlastnictví leasingové společnosti (pronajímatel) právnickou nebo fyzickou osobou usilující o toto užívání pro podnikatelské nebo spotřebitelské cíle s tím, že nebezpečí škod na předmětu leasingu a škod spojených s jeho provozem nese nájemce a že předmět má přejít po skončení leasingové smlouvy do vlastnictví nájemce." Předmět leasingu je získáván do vlastnictví pronajímatele podle závazného požadavku a specifikace nájemce (zejména vlastností, technických náležitostí, dodacích podmínek i výběru dodavatele) kupní smlouvou uzavíranou s výrobcem, distributorem nebo jiným subjektem. Tato forma pronájmu se vyznačuje především tím, že: - předmět leasingu je získáván do vlastnictví pronajímatele podle závazného požadavku a specifikace nájemce, -kupní smlouvu uzavírá pronajímatel s výrobcem, distributorem nebo jiným subjektem (může to být i budoucí nájemce, pokud se jedná o zpětný pronájem), -nájemce užívá pronajatý předmět k účelu vymezeném v leasingové smlouvě a platí leasingové splátky, -pronajímatel zůstává po celou dobu pronájmu vlastníkem předmětu, má ho ve svém majetku a odpisuje ho (specifika pro ČR), -předmět může být využíván právnickou nebo fyzickou osobou pro podnikatelské i spotřebitelské cíle. Nájem podniku nebo jeho části podle § 488b ObchZ Od roku 2001 jsou v ObchZ nově doplněny § 488b až 488i "smlouvou o nájmu podniku", podle které se pronajímatel zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky. Nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné, jehož výše musí být předem dohodnuta. Pro smlouvu je požadována písemná forma a musí v ní být dohodnuta výše nájemného a způsob jejího určení. Současně je ze zákona omezeno právo přenechat podnik do podnájmu. Nájemcem může být jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku, který má příslušné podnikatelské oprávnění, jinak je smlouva neplatná. Je povinen provozovat podnik s odbornou péčí, pod svou firmou a bez souhlasu pronajímatele není oprávněn měnit předmět podnikání provozovaný v pronajatém podniku. Práva a závazky, které náležejí k pronajatému podniku, přecházejí účinností smlouvy o nájmu podniku na nájemce. Pro smlouvy, jimiž se pronajímá část podniku tvořící samostatnou organizační složku, platí obdobně výše uvedená ustanovení. Podrobnější úprava je obsažena v Lexikonu obchodního práva, které vydalo nakladatelství Sagit. Účetně Důležité z hlediska právního a naší účetní praxe je, že pronajímatel zůstává po celou dobu pronájmu vlastníkem předmětu, má ho zařazen v majetku, odpisuje ho a nájemce vede předmět pouze na podrozvahových účtech. Při finančním leasingu přechází po skončení smlouvy vlastnictví na nájemce buď za úhradu nebo bezúplatně způsobem dohodnutým v leasingové smlouvě. Samostatná úprava pro leasingové operace není v Postupech účtování obsažena. Výjimku tvořil (do konce roku 2000) pronájem majetku, který zahrnoval nemovité a movité věci využívané nájemcem jako celek po celé zdaňovací období. V souladu s § 28 odst. 2 zákona o daních z příjmů mohl na základě písemné smlouvy odpisovat tento majetek nájemce, vedl ho ve svém majetku jako dlouhodobý hmotný majetek a pronajímatel přeřadil celý soubor do dlouhodobého finančního majetku. Takto se postupuje i nadále u smluv sjednaných před 1. lednem 2001 do sjednaného termínu ukončení smlouvy, nejpozději do 31. prosince 2005. Obdobně se od 1. 1. 2001 postupuje při smlouvách o nájmu podniku nebo jeho části podle § 488 a násl. ObchZ. Smluvní strany musí při nájmu podniku jednoznačně identifikovat majetek a závazky, které k podniku náleží a přecházejí z pronajímatele na nájemce. Specifická úprava při účtování nájmu podniku je podrobně uvedena u účtu 474 - Závazky z pronájmu. Účetnictví u leasingových operací úzce souvisí s právní a daňovou úpravou. Zaúčtovat lze vše, ale důležité je, zda je smlouva zcela v souladu se zákonem o dani z příjmů, zákonem o DPH, občanským nebo obchodním zákoníkem. Hlavními účetními zásadami uplatňovanými u leasingových operací je princip věcné souvislosti vykazovaných údajů s příslušným obdobím a přiřazování nákladů k výnosům (matching princip). V leasingových smlouvách mohou být splátky stanoveny jako pravidelné a rovnoměrné nebo s různou mírou nepravidelnosti a nerovnoměrnosti. Doba splácení může být kratší než celková nájemní doba, na počátku může být mimořádná (vyšší, nultá, navýšená) splátka, záloha na nájemné nebo záloha na kupní cenu, zálohy se mohou opakovat i po celou dobu placení nájemného apod. Vždy je nutno všechny nerovnoměrnosti a nepravidelnosti časově rozlišit a vztahovat je k pravidelným, opakujícím se měsíčním částkám po celou dobu trvání leasingové smlouvy. Daňově ? Vymezení z hlediska ZDP Obecná úprava nájemních vztahů je obsažena v § 24 odst. 2 písm. h) ZDP. Finanční pronájem s následnou koupí Základním ustanovením zákona o daních z příjmů týkajícím se pronájmu je § 24 odst. 4, ve kterém jsou vymezeny podmínky pro daňové uznání nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí do daňově uznatelných nákladů: a) doba nájmu pronajímané věci musí být delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30 ZDP, nejméně však tři roky, u nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let; doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání; b)po ukončení doby nájmu podle písm. a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět pronájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 ZDP k datu prodeje, a c)po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník (fyzická osoba) odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31 ZDP) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). Operativní pronájem Pro operativní pronájem platí pouze jediná podmínka uvedená v § 24 odst. 5 ZDP. Pokud by byl předmět odkoupen nájemcem i v případě původně uzavřené smlouvy o operativním pronájmu, uznává se nájemné do nákladů pouze v případě, že kupní cena hmotného majetku, který lze odpisovat podle ZDP, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován, a u předmětů, které se neodpisují, pokud kupní cena nebude nižší než cena stanovená podle zákona o oceňování nebo soudním znalcem. Pro zjištění základu daně z příjmů je nutné splátky nájemného, zahrnované do daňově uznatelných nákladů (výdajů), časově rozlišovat. Nájemce, který má uzavřenu smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části podle § 488b a násl. ObchZ a písemný souhlas vlastníka (pronajímatele) k odpisování, může najatý podnik nebo jeho část odpisovat. Pro uplatnění odpisu hmotného majetku platí přiměřeně ustanovení ZDP o odpisování při zajištění závazků převodem práva (§ 33a ZDP). Výše uvedené ustanovení o odpisování podniku nebo jeho části bylo do ZDP doplněno novelou od roku 2001 v souvislosti s novelou ObchZ k § 488. Podle přechodných ustanovení k ZDP dále platí, že u smluv o pronájmu movitých a nemovitých věcí zároveň, které byly sjednány před 1. 1. 2001 za podmínek do té doby uvedených v § 28 odst. 2 ZDP ve znění platném do 31. 12. 2000, uplatňuje daňové odpisy nájemce a může v odpisování pokračovat za stejných podmínek až do sjednaného termínu ukončení smlouvy, nejpozději do 31. 12. 2005. V současné době mohou existovat vedle sebe dosud platné smlouvy o nájmu souboru movitých a nemovitých předmětů uzavřené do konce roku 2000 a nové smlouvy na nájem podniku nebo jeho části uzavřené po 1. 1. 2001. Z hlediska ZDP se ke smlouvám o nájmu souboru movitých a nemovitých předmětů přistupuje obdobně. Nájem podniku patří podle § 30 odst. 12 písm. h) ZDP mezi případy, kdy se v odpisování započatém původním poplatníkem pokračuje, tj. nájemce podniku pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem (pronajímatelem). V případě, kdy vlastník nezahájil odpisování, začíná odpisovat nájemce, a to ze vstupní ceny, ze které by býval začal odpisovat vlastník. Nájemce podniku musí mít nejen písemnou smlouvu s vlastníkem, ale také ve smlouvě nebo dodatku uvedenu vstupní cenu předmětů a částku odpisů za celou dobu odpisování. Po skončení nájmu předává nájemce údaje o ceně (mohlo by dojít k jejímu zvýšení z důvodu technického zhodnocení) a dosavadních odpisech zpět vlastníkovi. Současně je možné na počátku a v roce ukončení smlouvy uplatnit odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu podle § 26 odst. 7 písm. b) ZDP. Na nájem podniku se vztahuje také ustanovení § 30 odst. 2 ZDP: "Poplatník provádí rovnoměrné nebo zrychlené odpisování. Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný a nehmotný majetek stanoví vlastník a nelze jej měnit po celou dobu jeho odpisování." Nájemce musí pokračovat ve stejném způsobu odpisování započatém pronajímatelem. Dá-li pronajímatel nájemci souhlas s odpisováním, nemůže pronajímatel - fyzická osoba uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů ve výši 20 % u příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP nebo 25 % u příjmů z podnikání podle § 7 ZDP, ale pouze skutečné výdaje. V paušální částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka pronajímatele, tedy i odpisy dlouhodobého majetku. Celkové sjednané nájemné se zahrnuje do nákladů u nájemce účtujícího v podvojném účetnictví časově rozlišené, stejně tak i výnosy na straně pronajímatele. Bude-li nájemce nebo pronajímatel účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví, budou výdaje (příjmy) zachyceny u operativního pronájmu bez časového rozlišení podle § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 ZDP. Pronajímatel zahrnuje příjmy z pronájmu do příjmů z podnikání podle § 7 ZDP, pokud je pronajímaný soubor zahrnut v obchodním majetku, nebo do příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP, nemá-li soubor zahrnut do obchodního majetku. ? Vymezení z hlediska DPH Podle zákona o dani z přidané hodnoty patří pronájmy mezi dílčí plnění a každé dílčí plnění se považuje za samostatné zdanitelné plnění. Zdanitelné plnění se považuje v případě nájemní smluv za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě; pokud den uveden není, pak nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku. Daňovým dokladem je i splátkový kalendář , který tvoří součást smlouvy a na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud má všechny náležitosti podle § 12 odst. 2 ZDPH. Vymezení z hlediska jiných právních předpisů Přenechání věci k dočasnému užívání jiné fyzické nebo právnické osobě může mít formu např.: a) výpůjčky (smlouva o výpůjčce podle § 659 až 662 ObčZ), b)operativního pronájmu (nájemní smlouva podle § 663 až 684 ObčZ, smlouva o nájmu dopravního prostředku podle § 630 až 637 ObchZ, smlouva o nájmu podniku podle § 488b - 488i ObchZ), c)finančního pronájmu s následnou koupí (není upraven samostatně, ale změnou nájemní smlouvy na smlouvu o koupi najaté věci podle § 489 až 496 ObchZ), d)tichého společenství. Nesprávné a chybování ? nedodržení časového rozlišení ?koupě na splátky ?přechod vlastnictví ?ekonomický a právní vlastník ?nedodržení podmínek podle ZDP Související účty 0xx-Dlouhodobý majetek 311-Odběratelé 321-Dodavatelé 315-Ostatní pohledávky 325-Ostatní závazky 374-Pohledávky z pronájmu 378-Jiné pohledávky 379-Jiné závazky 381-Náklady příštích období 383-Výdaje příštích období 384-Výnosy příštích období 385-Příjmy příštích období 474-Závazky z pronájmu 551-Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 518-Ostatní služby 541-Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 602-Tržby z prodeje služeb 641-Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 648-Ostatní provozní výnosy Právní úprava ? § 23 odst. 1, 6, 7, 9, § 24 odst. 1, 2 písm. h), zl), § 24 odst. 4, 5, 6, § 25 odst. 1 písm. ze), § 26 odst. 3, § 29 odst. 1, § 29 odst. 6, § 28 odst. 3, § 30 odst. 4, § 33a, § 36 odst. 1 písm. a), b) ZDP ?§ 9 odst. 3, § 12 odst. 1, 2, 3 a 8, § 14 odst. 19 a 20, § 30, § 35 ZDPH ?Postupy účtování -čl. XXI úvodních ustanovení -účtová třída 0 čl. I odst. 9 písm. b), c) -účtová třída 3 čl. IX -účtová třída 4 čl. VIII -účtová třída 7 čl. II ?Opatření čj. 281/97 417/2001, kterým se stanoví obsah účetní závěrky pro podnikatele ?Pokyn D-190 k § 9, k § 23 bod 2, 4, 5, 6, k § 24 odst. 1 bod 2, 3, k § 24 odst. 2 bod 3, 17, 30, 31, k § 26 bod 8, 11, k § 33 ZDP