Vážení poradci, měl bych dotaz ohledně založení…

Odpověď: odpovídal(a): Redakce , 13.09.2002 10:59

Obecně Existují dva typy sdružení podle ObchZ: ?sdružení fyzických nebo právnických osob, které má právní subjektivitu, ? sdružení několika osob, které nemá způsobilost k právům a povinnostem. Sdružení s právní subjektivitou Sdružení je předmětem zákonné úpravy podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kde je definováno, že způsobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby, kterými jsou též sdružení fyzických nebo právnických osob nebo účelová sdružení majetku, neboť k ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu mohou právnické osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob. K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. O založení sdružení na této schůzi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a bydliště (sídla) a podpisy členů. Právní způsobilost sdružení Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení. K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí. Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce. Sdružení zaniká výmazem z registrace. (podrobněji viz § 18 až 21 ObčZ) Sdružení bez právní subjektivity Vztahy mezi účastníky tohoto typu sdružení upravuje § 829 až 841 ObčZ. Uvedené sdružení nemá způsobilost k právům a povinnostem, není tedy právnickou osobou. Za závazky, které sdružení uzavře, odpovídají přímo jeho účastníci. Účelem sdružení je dosáhnout společně sjednaného cíle. Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že jestliže sdružení nemá právní subjektivitu, není možné uzavřít smlouvu mezi majitelem nemovitosti a sdružením. Každý účastník, i když nevykonává správu, má právo přesvědčit se o hospodářském stavu sdružení. Každý účastník může ze sdružení vystoupit, ne však v nevhodné době a k újmě ostatních členů sdružení. Z vážných důvodů však může vystoupit kdykoliv, a to i když byla dohodnuta výpovědní lhůta. Z vážných důvodů lze účastníka ze sdružení vyloučit, a to pouze jednomyslným usnesením ostatních členů sdružení, nestanoví-li smlouva jinak. Účastníkovi, který vystoupil nebo byl vyloučen, se vrátí věci vnesené do sdružení. Podíl majetku podle stavu v den vystoupení nebo vyloučení se mu vyplatí v penězích. Při rozpuštění sdružení mají účastníci nárok na vrácení hodnot poskytnutých k účelu sdružení a vypořádají se mezi sebou o majetek získaný výkonem společné činnosti sdružení způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak rovným dílem. Účetně Zájmové sdružení právnických osob založené podle ustanovení § 20f a násl. ObčZ (sdružení s právní subjektivitou) musí účtovat podle Opatření FMF čj. V/20 531/1992, kterým se stanoví účtová osnova a Postupy účtování pro politické strany, hnutí, občanská sdružení a jiné nevýdělečné organizace, v platném znění. Sdružení bez právní subjektivity není právnickou osobou, a tudíž ani účetní jednotkou ve smyslu § 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetnictví za sdružení může vést v souladu se smlouvou o sdružení pověřený účastník sdružení. V tomto případě se účetnictví vede v účetní soustavě, ve které účtuje tento pověřený účastník sdružení. Při skončení činnosti sdružení nebo minimálně na konci účetního období je nutné rozdělit na jednotlivé účastníky sdružení v dohodnutém poměru náklady a výnosy, resp. příjmy a výdaje a vyřešit majetkové vztahy mezi účastníky, zejména k dlouhodobému majetku získanému z prostředků vytvořených z činnosti sdružení. Příslušná výše nákladů a výnosů. resp. výdajů a příjmů zjištěná a předaná účastníkem pověřeným vedením účetnictví sdružení se zaúčtuje do účetnictví přebírajícího účastníka na základě zvláštního účetního dokladu. Přebírané údaje se přitom netransformují do ukazatelů účetní soustavy přebírajícího účastníka, pokud ten účtuje v jiné účetní soustavě, než je ta, ve které se účtují účetní případy sdružení (např. výdaje z peněžního deníku se netransformují na náklady do podvojného účetnictví). Pokud je některý z účastníků sdružení ze smlouvy pověřen vedením účetnictví za sdružení, odpovídá za metodickou stránku vedení účetnictví a za uložení (archivaci) originálních účetních dokladů a dalších účetních záznamů vztahujících se k činnosti sdružení a přiměřeně se na něho vztahuje § 37 ZoÚ. Daňově Podnikatelé-fyzické osoby mohou uzavírat smlouvu o sdružení ke společnému podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti (tj. při dosahování příjmů podle § 7 ZDP). Poměrná část nákladů a výnosů, resp. výdajů a příjmů musí být předána jednotlivým členům sdružení zvláštním účetním dokladem. Pro účely zjištění základu daně z příjmů je nutno, aby byl tento doklad doplněn o položky připočitatelné a odpočitatelné od základu daně z příjmů, včetně údajů o darech atd. Právní úprava ? § 37 ZoÚ ? § 7, 12 ZDP ? § 18 až 21 a § 829 až 841 Občn.Z