Musím vytvářet v PU opravné položky k pohledávkám…

Odpověď: odpovídal(a): Redakce , 05.03.2003 15:22

Zásady pro tvorbu a používání opravných položek je nutno stanovit vždy interním předpisem firmy. Východiskem pro tvorbu opravných položek je inventarizace. Opravné položky se mohou vyskytovat v zásadě u každého druhu majetku (s výjimkou přechodných účtů aktiv) přičemž každý druh majetku klade jiné nároky na odborné znalosti. Při provádění fyzických (inventura fyzická) a dokladových inventur (inventura dokladová) by měli být přítomní pracovníci proškoleni tak, aby byli schopni posoudit tvorbu či rozpuštění opravných položek ke konkrétnímu majetku. Opravné položky se tvoří na stranu MD účtu nákladů. Tím snižují výsledek hospodaření a představují tak snížení vlastních zdrojů (viz vlastní kapitál); souvztažným účtem je opravná položka, která představuje opravný účet aktiv, vykazuje se na straně aktiv záporným znaménkem ve sloupci korekce a tím snižuje hodnotu konkrétního majetku. Opravné položky ovlivňují celkový výsledek hospodaření a svým charakterem i provozní, finanční nebo mimořádný výsledek hospodaření. Stanovení výše opravných položek k majetku má tudíž vliv i na rozdělování účetně vykázaného výsledku hospodaření. V tom tkví i smysl zásady opatrnosti, nerozdělovat zisk, jehož výše je z hlediska budoucnosti ohrožená. Rozpuštění opravných položek k majetku Opravné položky se sníží (popř. zruší) vyúčtováním na straně D (viz Dal) výnosů, pokud inventarizace v následujícím období neprokáže opodstatněnost jejich výše. Opravné položky se tedy zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci; například pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za daňově účinný náklad. Vybrané možnosti tvorby opravných položek podle druhu majetku ? Opravné položky u stálých aktiv Tvorba opravných položek je možná u dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého nehmotného majetku, nedokončeného majetku, poskytnutých záloh na dlouhodobý majetek a dlouhodobého finančního majetku. Příčinou vzniku opravných položek bude nejčastěji případ, kdy při inventarizaci bude zjištěna výrazně nižší užitná hodnota majetku, než je jeho ocenění v účetnictví. Zejména se jedná o: - znehodnocení majetku (jakoukoli formou), kdy výsledná částka znehodnocení není k datu uzavírání účetních knih přesně známa a není možné se odpovědně rozhodnout, zda bude hospodárné majetek likvidovat (likvidace) nebo opravit (oprava, údržba), - odcizení majetku (jakýmkoli způsobem), kdy není k datu uzavírání účetních knih k dispozici vyjádření orgánů řešících toto odcizení a není tak zřejmé, že majetek není možné získat v původním stavu zpět, - pochybnost o vrácení dlouhodobé půjčky. ? Opravné položky u zásob Většinou se vytváří z těchto důvodů: - v případech zásob, kdy jejich obrátka je malá nebo žádná a jejich možnost zpracování (spotřeby) v rámci účetní jednotky je velmi nízká; v tomto případě je nutné odhadnout jejich možnou prodejní cenu a pokud je nižší, než cena, za kterou jsou zásoby vedeny v účetnictví, je nutné rozdíl z tohoto ocenění vyjádřit opravnou položkou, - v případech odcizení zásob, jestliže k datu uzavírání účetních knih není rozhodnuto o definitivním řešení tohoto odcizení, - v případech znehodnocení zásob, kdy není k datu uzavírání účetních knih ještě známa výše znehodnocení v plném rozsahu. Prostřednictvím opravné položky nelze vyjádřit trvalé snížení hodnoty zásob. Příklad tvorby opravných položek k zásobám v závislosti na obrátce zásob Průměrná (žádoucí) obrátka zásob je 30 dnů, opravné položky nad tuto dobu budou tvořeny např. ve výši: 25 % u zásob, u nichž doba na skladě překročila 50 dnů, 50 % u zásob, u nichž doba na skladě překročila 100 dnů, 75 % u zásob, u nichž doba na skladě překročila 200 dnů, 100 % u zásob, u nichž doba na skladě překročila 365 dnů. ? Opravné položky u krátkodobého finančního majetku Vytváří se ve výjimečných případech. ? Opravné položky u pohledávek V rámci jejich tvorby je nutno důsledně rozlišovat: - tvorbu zákonných (daňově uznaných) opravných položek, - tvorbu účetních opravných položek; účtování o účetních opravných položkách je závislé na podrobné analýze každé jednotlivé pohledávky s určením možností její dobytnosti či nedobytnosti. Tato analýza musí vycházet z inventarizace pohledávek, jejich odsouhlasením s dlužníky firmy, a to buď dopisy nebo zápisy z osobního jednání s dlužníky. Rozpuštění takto vytvořených opravných položek je možno vyúčtovat teprve po definitivním právním dořešení každé dané pohledávky, s možností využití jiného způsobu účtování (např. daňový odpis). Zákonné opravné položky k pohledávkám lze rozdělit do dvou základních skupin: 1. opravné položky vytvářené k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení (viz § 8 ZoR), 2.opravné položky vytvářené k pohledávkám nepromlčeným, jejichž splatnost nastala po 31. 12. 1994 (viz § 8a ZoR). Konkrétní vymezení pravidel tvorby a čerpání (zrušení) uvedených zákonných opravných položek je vymezeno v rámci účtu 558 a 658.