Nerovnoměrně rozložená pracovní doba ve vztahu ke svátkům a lékaři

Sekce: Právní poradna | Téma: Pracovní právo

Otázka: 06.06.2019 22:07


Dobrý den, obracíme se na Vás s prosbou, potřebujeme poradit v oblasti nerovnoměrně rozvržení pracovní doby, respektive jejího plánování ve vztahu ke svátkům. Na úvod chci uvést, že jsme zaměstnanci městského úřadu v oblasti kultury. V náplni práce máme nejen klasickou administrativu, ale i pořádání víkendových kulturních akcí. U našeho zaměstnavatele jsme nejprve měli pevnou pracovní dobu a tyto akce se řešily formou přesčasů. Bylo to nevyhovující a tak nás zaměstnavatel převedl na pružnou pracovní dobu, kdy část doby (8 -13) jsme měli pevnou, a akce se dělaly v rámci pružení. Takto to fungovalo téměř bez problémů několik let. Letos nám paní tajemnice změnila pracovní řád a převedla nás na volnou pracovní dobu s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. S tím vzešel požadavek, abychom si plánovali lékaře ve svém volném čase, tedy mimo směny. Navíc si nelze lékaře naplánovat uprostřed pracovní doby (i s tím, že by nám nebyl započítán do pracovní doby), protože nesmíme mít dělenou směnu. Pomiňme to, že si u poměrně značné části lékařů nemáte možnost naplánovat, kdy vás vezme a jste vděční, že dostanete termín vyšetření brzy. Akceptovali jsme to. Takže momentálně, když nám vyjde lékař například na 11 hodinu, můžeme si vybrat, jestli půjdeme do práce buď od rána do odchodu k lékaři nebo naopak až po příchodu od lékaře do odpoledne, takže tím zbytečně ztrácíme několik hodin, které si následně musíme napracovat v jiné dny. Nyní však nastal další problém. A to, že nám bylo řečeno, že nemáme ani nárok na svátky, protože si přece směnu můžeme naplánovat jakkoli a naplánovat si ji ve svátek (pokud tam zrovna není akce) by bylo nelogické. Na naši námitku, že si neumíme představit, že bychom si letos měli "nadělávat " v prosinci 3 dny (24.- 26.12.), abychom mohli zůstat doma, když jsou všechny tři svátky ve všední dny, nám bylo řečeno, že si nic nenaděláváme, protože zákon hovoří jasně, máme odpracovat 40 hodin týdně a je jedno kdy. Přijde nám to minimálně diskriminační ve vztahu k ostatním pracovníkům úřadu, kteří pracují v pevném režimu, i když si všichni uvědomujeme, že při naší práci pevnou pracovní dobu mít nelze. V červenci, říjnu a prosinci bychom museli oproti ostatním zaměstnancům odpracovat celkem o pět dnů navíc. Při vhodné konstelaci svátků to může být až o 13 dní za rok... Speciálně v prosinci může být problém stihnout ony tři dny rozvrhnout do zbývajících pracovních dní navíc za situace, když zaměstnavatel ještě každoročně nařizuje mít dovolenou 31.prosince. Opravdu je tento postup správný? V případě, že ano, můžeme si některou ze směn naplánovat i na svátek i přesto, že se v tomto dni žádná kulturní akce nekoná, abychom nemuseli být v ostatních dnech v práci až do večera? A může zaměstnavatel, pokud máme volnou pracovní dobu, naopak omezovat, abychom si vybrali celý den volna? Dřív to fungovalo tak, že když jsme o víkendu byli v jeden den víc než čtyři hodiny v práci, mohli jsme si vybrat "den za den". To teď bylo rovněž odbouráno a musíme do práce minimálně na dvě hodiny a celý den si náhradou vybrat nemůžeme. Děkujeme za odpověď.

Odpověď: odpovídal(a): Redakce , 17.06.2019 08:46


Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby se týdenní pracovní doba sleduje v průměru za celé vyrovnávací období. Zaměstnavatel tedy zaměstnanci naplánuje směny v takovém rozsahu a množství, aby ve vyrovnávacím období naplnil týdenní pracovní dobu v celkovém průměru. Práce vykonaná nad rámec průměrné týdenní pracovní doby poté bude prací přesčas. K uvedenému je tedy nutné sdělit, že dle zákoníku práce (§84) je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. U zaměstnanců pracujících v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen vypracovat rozvrh směn na celé vyrovnávací období bez ohledu na to, na které dny připadnou svátky, mimo jiné i proto, aby předešel nervnému zacházení s konkrétním zaměstnancem či s částí zaměstnanců.


Tazatel bere na vědomí skutečnost, že odpovědi na jím položené otázky jsou výrazem subjektivního názoru odpovídajícího a nemusejí ve všech případech vyjadřovat jednoznačné a závazné výkladové pravidlo uvedeného problému. V případě, že by se tazatel chtěl uvedenou odpovědí a v ní obsaženou radou či názorem řídit, doporučujeme mu ještě konzultaci uvedeného problému s dalším odborníkem.




Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0.5
Hlasováno: 1 krát

DALŠÍ DOTAZY V SEKCI: PRÁVNÍ PORADNA

odpovídal(a): Redakce

Nárok na kompenzační bonus

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o pomoc, protože se v těchto věcech vůbec neorientuji. Jsem student vysoké školy, který pracuje na dohody v kině. Kvůli koronaviru se ale kina musely zavřít a od října se stále neotevřelo. V kině pracujeme střídavě na DPP a DPČ a já poslední měsíce před nucením zavřením měla bohužel DPP a kvůli opatřením, jsem nedosáhla na částku 10 000 Kč a tím. Znamená to tím pádem, že nemám nárok na vůbec žádný kompenzační bonus, když nesplňuji tu jejich podmínku? (minimálně 3 ze 4 měsíců odvádět nemocenské pojištění, tj. DPČ nad 3000 Kč a DPP nad 10 000 Kč). Jsem od listopadu tím pádem úplně bez příjmu, kvůli vládě a ani nedostanu žádný kompenzační bonus, kvůli téhle podmínce. Je prosím nějaká jiná možnost, jak bych mohla od státu něco dostat? Žiju v nájmu s přítelem, nájem mi dá za měsíc 5 500 Kč, a příjmy mám kvůli koronavirové situaci 0 Kč. Moc Vám děkuji a mějte se hezky.


odpovídal(a): Redakce

Rozdělená zahrada.

Děda si v roce 1947 pořídil dům se zahradou který v roce 1976 zdědil můj táta a v roce 2007 zdědil já. Teď jsem se dozvěděl že půl zahrady patří obci a výčnělek z ní zasahuje do mé garáže. Podle katastru došlo po roce 1950 k oplocení a zakreslení jako jedna a při revizi po roce 1970 protože se nenašlo nic o převodu rozdělila na dvě poloviny obecní a soukromou. Obec ji chce prodat a já bych se nedostal do garáže a přišel o kus zahrady kde žiju přes 30 let.


odpovídal(a): Redakce

obecní zahrada

Děda si v roce 1947 pořídil dům se zahradou který v roce 1976 zdědil můj táta a v roce 2007 zdědil já. Teď jsem se dozvěděl že půl zahrady patří obci a výčnělek z ní zasahuje do mé garáže. Podle katastru doslo po roce 1950 k oplocení a zakreslení jako jedna a při revizi po roce 1970 protože se nenašlo nic o převodu rozdělila na dvě poloviny obecní a soukromou. Obec ji chce prodat a já bych se nedostal do garáže a přišel o kus zahrady kde žiju přes 30 let.


odpovídal(a): Redakce

Bývalá OSVČ s dluhy na zdr. a soc. pojištění

Dobrý den, předem se omlouvám za vložení dotazu nejspíše do nesprávné kategorie, ale nevím, kam můj dotaz zařadit. Prosím o radu ve velmi těžké finanční situaci. Od r. 2011 žiji prakticky v zahraničí (EU; dále jako X). V ČR jsem byl OSVČ od r. 2007 do října 2020 (kdy jsem se zaregistroval v X). Vždy jsem vydělával velmi málo a měl jsem proto problém s placením zdravotního a sociálního pojistného. Prakticky neustále jsem něco splácel, několikrát jsem měl povolené splátkové kalendáře u ZP i u ČSSZ (které jsem vždy dodržel), po splacení jsem pak vždy opět upadl do dluhu. Velmi hrozivá situace nastala v červenci r. 2019, kdy mi sociálka poslala obrovský výměr a nepovolila mi (z mně neznámých důvodů) splátkový kalendář. Abych dluh splatil, musel jsem zrušit stavební spoření, které mi po mnoho let platili rodiče. Poté jsem ale opět upadl do dluhu a v současnosti mám nezaplacený celý rok 2019 a 2020. Na zdravotním pojistném mám dluh ještě větší, netroufám si ani zjistit, jak vysoký. Moje už tak nízké přímy se od března 2020 doslova propadly, v důsledku čehož jsem m.j. přišel o byt (pozdní placení nájemného). Teď se situace zlepšila alespoň do té míry, že jakž takž platím nájem (jsem ve výpovědní lhůtě), i když zpoždění jsem samozřejmě nedohnal. Z pojistného (které platím v X) a všech dalších plateb (elektřina atd.) mám ale velké obavy. V této situaci nedokážu vyčíslit částku, kterou bych eventuálně byl schopen splácet, pokud by mi ČSSZ a ZP povolily splátkové kalendáře, a velmi pochybuji, že bych byl schopen splátky dodržet. Proto jsem je zatím ani nekontaktoval se žádostí. Jelikož jsem se koncem minulého roku odhlásil jako OSVČ v ČR (a z pojištění už v srpnu), hrozím se, že mi od ZP i od sociálky přijdou platební výměry. Chtěl jsem se proto zeptat, zda neexistuje nějaké jiné, sociálnější řešení, třeba odklad dluhu. V současnosti studuji na vysoké škole v X a mám v úmyslu úplně změnit povolání. Počítám, že nejpozději v létě 2023 nastoupím do zaměstnání se slušným X-kým platem, ze kterého bych pak dluhy mohl rychle a bez problémů splatit. Nebylo by možné sjednání odkladu splácení dluhu např. do června 2023, s tím že toho v současnosti nejsem schopný? Nebo vyjednat s ČSSZ a ZP nějaké jiné řešení? Pokud ne, za jakých podmínek mi ČSSZ nebo ZP můžou zamítnout žádost o splátkový kalendář? Podotýkám, že předchozí splátkové kalendáře jsem vždy vzorně dodržoval. Velmi vás prosím o radu, jak by v této situaci bylo nejlepší postupovat.


odpovídal(a): Redakce

zvyšení nájmu o míru inflace

Dobrý den, níže opsaná doložka: Pronajímatel je oprávněn zvýšit nájemné o míru inflace vyhlašovanou ČSU vždy, když míra inflace přesáhne 5% ode dne posledně dohodnutého či stanoveného nájemného, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy míra inflace přesáhne 5%. poslední domluvené nájemné v r.2017 nevím tedy zda je tedy ten výpočet (viz níže) správný nebo nikoli děkuji moc za vaši předchozí odpověď Dobrý den, omluvám se za pravděpodobně špatně zvolené téma, ale nevím kde bych to zařadila. dotaz je ohledně zvýšení nájmu kvůli inflaci. V nájemní smlouvě je uvedeno, že se nájem může zvýšit když míra inflace přesáhne 5 procent. Majitel bytu poslal svou tabulku s výpočtem. Ale ten výpočet mi nepřijde logicky správný. Ekonomika není úplně má silná stránka. v tabulce míra inflace 2017 ....1,7 míra inflace 2018 ....2,1 míra inflace 2019 ....2,8 míra inflace 2020 ....3,2 míra celkem............9,8 tudíž zvýšení o 9,8% logicky bych čekala že to bude rozdíl mezi 2017 a 2020, nebo průměrná míra inflace od 2017 až 2020. Můžete mi prosím poradit zda je ten výpočet správný nebo se to počítá jinak? moc děkuji Odpověď:odpovídal(a): Redakce , 25.01.2021 10:36 Vážená paní, obvykle se možnost zvýšení nájmu o inflaci (tzv. inflační doložka) váže v nájemní smlouvě na míru inflace za předchozí kalendářní rok. Samozřejmě neznám přesné znění celé nájemní smlouvy, Vámi citované ustanovení je velmi neurčité a nelze z něho jednoznačně dovodit, co smluvní strany tímto ustanovením ve skutečnosti zamýšleli. S ohledem na obvyklou praxi by však, jak jsem již uvedl výše, mělo být možné nájemné zvýšit pouze v případě, kdy by míra inflace vyhlášená Českým statistickým úřadem za předchozí kalendářní rok dosáhla minimálně 5%.


odpovídal(a): Redakce

nárok n odstupné

Dobrý den. Zaměstnavatel mi chce dát výpověď pro nadbytečnost. Tvrdí mi, že v tomto případě nemám nárok na odstupné. Mám smlovu na dobu neurčitou. Děkuji za odpověď.


odpovídal(a): Redakce

změna pracovní doby

Zamšstnavatel mi chce od února změnit pracovní dobu z 8 hodin na 4 hodiny do května. Od červba do října bych měl pracovat zase na 8 hodin. To mi nevyhovuje. Mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Prosím o radu, jak mám postupovat. Děkuji za odpověď


odpovídal(a): Redakce

zvyšení nájmu o míru inflace

Dobrý den, omluvám se za pravděpodobně špatně zvolené téma, ale nevím kde bych to zařadila. dotaz je ohledně zvýšení nájmu kvůli inflaci. V nájemní smlouvě je uvedeno, že se nájem může zvýšit když míra inflace přesáhne 5 procent. Majitel bytu poslal svou tabulku s výpočtem. Ale ten výpočet mi nepřijde logicky správný. Ekonomika není úplně má silná stránka. v tabulce míra inflace 2017 ....1,7 míra inflace 2018 ....2,1 míra inflace 2019 ....2,8 míra inflace 2020 ....3,2 míra celkem............9,8 tudíž zvýšení o 9,8% logicky bych čekala že to bude rozdíl mezi 2017 a 2020, nebo průměrná míra inflace od 2017 až 2020. Můžete mi prosím poradit zda je ten výpočet správný nebo se to počítá jinak? moc děkuji


odpovídal(a): Redakce

Dotaz kde se dá žádat o náhradu za dočasné uzavření provozovny

Dobrý den, potřeboval bych poradit kde podat žádost o náhradu(nebo kompenzaci) škody způsobenou uzavřením provozovny z nařízení vlády podle krizového zákona. Moje manželka má otevřenou malou restauraci na vesnici. Živnostenský list si otevřela 30.9.2020. protože dříve to nešlo (teprve končila předešlá nájemkyně), která na jaře na dotační program "25" nárok měla. finanční úřad jí řekl že nárok na kompenzační bonus nemá nárok protože nepodnikala v minulém čtvrtletí, na úřadu práce jí řekli že také na žádný COVID program nedosáhne. Podnikání má jako přivýdělek protože má č invalidní důchod cca 8000 a z toho není schopna zaplatit 10000 nezbytné výdaje (energie) nájem má za korunu. Už jsem psal i na ministerstvo obchodu přikládám dopis a odpověď ministra Karla Havlíčka. Vladimír Rath tel.601526420 vladimir.rath@seznam.cz Dobrý den, děkuji za odpověď, ale o kompenzační bonus 500/den žádala na FÚ Louny, kde jí bylo sděleno, že nemá nárok protože v rozhodném období ( červenec, srpen, září) neměla příjem z podnikání. -- Vladimír Rath tel.601526420 vladimir.rath@seznam.cz ---------- Původní e-mail ---------- Od: Havlíček Karel Komu: Vladimír Rath Datum: 7. 1. 2021 22:54:09 Předmět: RE: Dotaz na dotační COVIDOVÝ program Dobrý den, děkuji, podle mě má šanci na kompenzační bonus 500/den. Prosím o reakci p. ředitele Vinklera. Děkuji. KH Odesláno ze smartphonu Sony Xperia ---- Vladimír Rath napsal/a ---- Vážený pane ministře, potřeboval bych od Vás poradit o jaký dotační COVIDOVÝ program si má zažádat moje manželka. V televizi na tiskových konferencích tvrdíte, že každý podnikatel něco dostane, ale finanční úřad i úřad práce jí tvrdí, že na žádnou dávku nemá nárok. Stačilo by jí na pokrytí nezbytných výdajů (energií) což je cca 10000/měsíc. Má otevřenou malou restauraci na vesnici. Živnostenský list si otevřela 30.9.2020. protože dříve to nešlo (teprve končila předešlá nájemkyně), která na jaře dotační program "25" nárok měla. Má č invalidní důchod cca 8000 a z toho a mé výplaty nejsme schopni platit energie. S úctou a pozdravem Vladimír Rath tel.601526420 vladimir.rath@seznam.cz


odpovídal(a): Redakce

Odmítnutí dědictví nezletilého

Dobrý den, jak prosím im řešit situaci, kdy je muž - majitel X nemovitostí a současně X hypoték, tento muž má přítelkyni a s ní dítě. Když by se s mužem něco stalo, dědit bude ono dítě. Hypotéky ale tvoří cca 1/4 hodnoty nemovitostí. Presto jsou splátky hodně vysoké a žena by neměla šanci tyto splátky pokrýt. Lze se zříct dědictví proto, že jsou vysoké splátky hypotéky? Protože o předlužené dědictví rozhodně nejde. Přechází takto odmítnuté dědictví na bratra či rodiče onoho muže? Jak řešit takovou situaci za života, třeba pojistkou, která by pokryla dluhy?