Zahraniční stravné

Sekce: Právní poradna | Téma: Pracovní právo

Otázka: 27.06.2014 09:37


Dobrý den, prosím o radu. Pracovník má v pracovní smlouvě uvedena 2 místa výkonu práce (Praha + Bratislava). Jako místo pravidelného pracoviště má v pracovní smlouvě uvedenu Bratislavu. Zaměstnavatel je soukromá firma v které stát nemá žádný podíl. Na jaké stravné nebo zahraniční stravné má pracovník nárok při služebních cestách z Bratislavy do Prahy a zpět, služebních cestách po Slovensku a při služebních cestách do třetích zemí? Předem velmi děkuji za informace.

Odpověď: odpovídal(a): Zdeněk Navrátil, JUDr. , 01.07.2014 11:17


Dobrý den, dle ustanovení § 152 zákoníku práce se cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady rozumí i výdaje, které vzniknou zaměstnanci jednak při pracovní cestě, ale například i při cestě mimo pravidelné pracoviště. Pokud zaměstnanec vykonává práci na území Slovenska, má automaticky právo na náhradu cestovních výdajů, ačkoliv Slovensko spadá do místa výkonu práce zaměstnance. Náhradu cestovních výdajů včetně stravného nicméně zaměstnavatel musí poskytovat i při cestách po České republice, neboť půjde o cestu mimo pravidelné pracoviště. Výše stravného je upravena v § 163 zákoníku práce s tím, že tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen stanovených prováděcím právním předpisem, kdy pro rok 2014 tuto problematiku upravuje vyhláška č. 435/2013 Sb., změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Aktuální výše stravného je za každý kalendářní den pracovní cesty nejméně ve výši a) 67 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 102 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Pokud jde o zahraniční cesty zaměstnance do třetích zemí, dle ustanovení § 170 zaměstnanci přísluší při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Sjedná-li zaměstnavatel nebo určí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu základní sazbu zahraničního stravného, musí tato základní sazba činit v celých měnových jednotkách, s přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování, nejméně 75 % a u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby nejméně 50 % základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát prováděcím právním předpisem. Jestliže zaměstnavatel nepostupuje podle věty první, určí zaměstnanci zahraniční stravné z výše základní sazby zahraničního stravného stanovené prováděcím právním předpisem. Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Základní sazby zahraničního stravného pro ostatní země jsou stanoveny prováděcím předpisem - ve vyhlášce č. 354/2013 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2014. Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné dle výše uvedeného, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného, a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle § 163 zákoníku práce nebo § 176 zákoníku práce. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby, b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby, c) 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby. Je-li zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu do svého bydliště, přísluší mu stravné a zahraniční stravné pouze za cestu do bydliště a zpět, za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.


Tazatel bere na vědomí skutečnost, že odpovědi na jím položené otázky jsou výrazem subjektivního názoru odpovídajícího a nemusejí ve všech případech vyjadřovat jednoznačné a závazné výkladové pravidlo uvedeného problému. V případě, že by se tazatel chtěl uvedenou odpovědí a v ní obsaženou radou či názorem řídit, doporučujeme mu ještě konzultaci uvedeného problému s dalším odborníkem.




Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

DALŠÍ DOTAZY V SEKCI: PRÁVNÍ PORADNA

odpovídal(a): Redakce

Kompenzační bonus

Dobrý den, chci se zeptat jestli mám nárok na kompenzační bonus za duben jsem delší dobu OSVČ a od 1.4. Jsem nastoupil do fabriky na HPP. Nyní tedy jsem zaměstnanec a živnost mám stále otevřenou


odpovídal(a): Redakce

Kompenzační bonus

Dobrý den, jdu si k Vám pro radu. Jako OSVČ v insolvenci jsem si nemohl žádat od října o kompenzační bonus, až teď v únoru za všechna období. Funguji jako obchodní zástupce na smlouvu o obchodním zastoupení na živnost zprostředkování obchodu a služeb. Zajišťuji objednávky, servis, reklamace v kadeřnických salónech. Ty jsou ze 100% zavřená a moje činnost se omezila na max telefon, domnívám se tedy, že má činnost splňuje podmínku omezení činnosti v důsledku vládních opatření z 80%. Zároveň nemám jinou činnost a smlouva mi neumožňuje vykonávat činnost velkoobchodní ve smyslu, nakoupím za 100 prodám za 150 Kč. Přesto Finanční úřad požaduje doložení dokladů, že napřímo prodávám do těchto salónů a doložení poklesu obratu o 80%. Můj dotaz zní, jak se tomuto mám bránit, protože se domnívám, že zákon nestanovuje, jestli jsem OSVČ dodávací na přímo, říká pouze, že pokud jsem schopný prodávat stejné zboží nemám na KB nárok, ale sotva prodáte melír do elektra nebo potravin. Dále chce úřednice prokázat propad tržeb o 80%, zákon, který platit v tomto období však o % propadu tržeb nic neříká, je založen na omezení činnosti. Co by jste poradili? Děkuji. Martin Slaninka 734106538


odpovídal(a): Redakce

Kompenzační bonus duben-2021

Dobrý den, jsem OSVČ , který ruší živnost k 1.4.2021 a nastupuji do zaměstnání. Mám ještě nárok na kompenzační bonus na duben 2021 , když příjem se udává z faktur vystavených v březnu 2021. Děkuji za odpověď Tomáš Cabák


odpovídal(a): Redakce

Kompenzační bonus.

Dobrý den, vlastním malý penzion a provozuji ubytovací služby. Bohužel je v lokalitě, kde v období listopad-březen, je téměř nevyužitý. Ráda bych se tedy zeptala, jestli místo srovnávacího období listopad, prosinec 2019 a leden 2020, mohu použít rozhodné období 1.6.-30.9.2020. Děkuji za odpověď. Lucie


odpovídal(a): Redakce

dovolená

Pracuji ve třísměnném provozu, kdy pracovní týden začíná v neděli první noční směnou a na ni navazuje první denní směna. Když je v pondělí státní svátek, může zaměstnavatel nařídit na noční směnu z neděle na státní svátek celozávodní dovolenou, když ani jeden den není pracovní? Následující směna je až denní v pracovní den.


odpovídal(a): Redakce

Kompenzační bonus OSVČ

Dobrý den, jsem zaměstnaný na HPP. V září roku 2020 jsem si jako vedlejší činnost zřídil hostinskou činnost a otevřel hospodu. Celé září bylo OK, tržby krásné, ale pak jsem musel zavřít. Mám jako zaměstnanec nárok na kompenzační bonus pro OSVČ v roce 2021? Děkuji


odpovídal(a): Redakce

Kompenzační bonus

Dobrý den chtěl jsem se zeptat pracuju teprve od června a ještě k tomu jako OSVČ tak bych se chtěl zeptat zda mám nárok na tu kompenzaci protože chtějí doložit příjmy za období 2018-2019 nebo do 2019- leden 2020. Předem moc děkuji za odpověď.


odpovídal(a): Redakce

Kompenzační bonus

Dobrý den přeji, v žádosti o KB je položka "Uveďte významně dotčené činnosti / dotčenou činnost". Nejsem si úplně jistý, co do tohoto pole mám uvést. Jsem OSVČ s více reg. činnostmi, ale tou hlavní, kterou se živím a daním je Zámečnictví, nástrojářství ...Kvůli Covidu-19 jsem nemohl vycestovat do zahraničí kvůli uzavřeným hranicím a můj příjem v Únoru 2021 byl nulový. Mám do tohoto pole uvést "Zámečnictví, nástrojářství ....." jak mám uvedeno v živnostenském rejstříku, nebo nějaký přesný popis toho jaké služby mi byly omezeny/dotčeny? Mnohokrát děkuji za odpověd. S pozdravem Černý M.


odpovídal(a): Redakce

nárok na kompenzační bonus ve výši 1000kč

Dobrý den, rád bych se zeptal, na jakou výši kompenzačního bonusu má nárok osoba OSVČ podnikající v kadeřnictví. Jedná se o to, že ve srovnávacím období 2018 nebo 2019 byla osoba OSVČ na mateřské a je tedy logické, že příjmy o které aktuálně OSVČ přichází jsou podstatně vyšší než dotace 500/Kč za den. Vzniká tu situace, kdy má OSVČ zakázáno podnikat, ale zároveň nemá nárok na vyšší bonus protože nesplňuje podmínku poklesu příjmů o 50%, protože ve srovnávacím období byla na mateřské a tím pádem počty nevycházejí. Chci se zeptat, jestli existuje v tomto případě nějaká vyjimka nebo se počítá dle jiného období ? Děkuji za odpověď.


odpovídal(a): Redakce

Kompenzační bonus pro OSVČ

Dobrý den, od roku 2011 z malou pauzou do 31.8. 2020 jsem byl OSVČ, Poté jsem měl OSVČ pozastavenou do 31.1.2021. Byl jsem v to období na pracovním úřadě. Od 1.2.2021 jsem zase OSVČ. Kdybych teď požádal o kompenzační bonus 1000kč od 1.2.2021, jak by se mi prokazoval 50% snížení tržby, když předešlý měsíc jsem neměl žádnou a znovu jsem na OSVČ od toho 1.2.2021. Děkuji ha odpověď.