Drop shipping

Odpověď: odpovídal(a): Redakce , 29.07.2010 09:12

Obecně o drop shippingu – prodejce v ČR (dále jen prodejce) nejprve zboží nakoupí od zahraničního dodavatele (dále jen dodavatele) například za velkoobchodní cenu a poté prodá svému zákazníkovi v ČR (dále jen zákazníkovi) za maloobchodní cenu, zboží ale zasílá dodavatel přímo zákazníkovi. Na rozdíl od affiliate marketingu jsou na faktuře identifikační údaje prodejce a balík je opatřen logem prodejce.

Nejprve se podíváme na vlastnictví zboží, co se s ním vlastně děje.

Vlastnictví

Mohou nastat dvě situace:

A/ vlastnické právo přechází z dodavatele na prodejce a z prodejce na zákazníka

B/ vlastnické právo nepřechází na prodejce, přechází přímo z dodavatele na zákazníka

A/ V tomto případě vznikají patrně kupní smlouvy mezi prodejcem a dodavatelem a mezi prodejcem a zákazníkem.

• Kupní smlouva mezi prodejcem a dodavatelem vzniká na základě tzv. drop shipping contractu, tedy neuzavírá se na každé zboží nová smlouva.
• Kupní smlouva mezi prodejcem a zákazníkem vzniká objednáním zboží ze strany zákazníka a jejím potvrzením ze strany prodejce.

Zde nastávají dvě rizika. Drop shipping contract je velmi obecný dokument, nejsou zde popsány technické údaje o zboží a velmi jednoduše se tedy může prodejce dostat do stavu, kdy zákazníkům přichází zboží, které neodpovídá jeho představám. Druhým rizikem je to, že prodejce je odkázán na poctivost dodavatele, tedy že obsahem balíku je faktura se všemi náležitostmi včetně upozornění na to, že zákazník může od smlouvy odstoupit do 14 dnů, český návod, apod. Za všechna tato porušení bude zodpovídat prodejce, protože on má uzavřenou smlouvu se zákazníkem. Tzn. výhodu toho, že prodejce nemá sklady apod., vyvažuje nevýhodu, že vlastně podniká se silnou závislostí na poctivost a řádnost dodavatele.

V čem ale může vzniknout největší konflikt? Podle českého práva vlastnické právo vzniká zásadně převzetím věci. Je to především riziko pro potenciální zákazníky, že pokud prodejce nechce převzít zodpovědnost, může se začít vymlouvat na to, že vlastně nebyl vlastníkem daného zboží a že zboží pouze zprostředkoval. I toto je třeba vyřešit ve smlouvě a důsledně popsat průběh takové transakce, odpovědnost za vady a vztah dodavatel/zákazník a prodejce/zákazník.

B/ Je také možné se domluvit s dodavatelem, že vlastnické právo přechází z dodavatele přímo na zákazníka se všemi právními dopady. Pak ale vzniká otázka, jestli je to vůbec dropshipping nebo ne. Domnívám se, že by pak nebylo možné, aby na faktuře byly údaje prodejce, protože by prodejce prodával něco, co mu nepatří. Tento případ tedy uvažovat nebudeme.

Platba a daň z příjmu

Opět rozlišíme dvě situace:

A/ Zákazník zaplatí přímo dodavateli a ten dá prodejci provizi. Pak je příjem prodejce provize, kterou musí zahrnout do příjmů v přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebo právnických osob (podle toho, jestli podniká jako OSVČ nebo s.r.o.).

B/ Zákazník platí přímo prodejci, který odvádí část dodavateli. Celá částka je pak příjem prodejce a to, co hradí dodavateli, je jeho výdaj. Opět se to projeví v daňovém přiznání.

DPH obecně

Proč jsme nejprve řešili to vlastnictví. Protože „pořízení zboží z jiného členského státu“ definuje zákon o DPH jako „nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím, které je odesláno nebo přepraveno…“.

Pořízení zboží v EU a DPH

Od DPH je osvobozeno zboží, které pořídil neplátce DPH do částky 326 tisíc korun hodnoty pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce. Pokud i dodavatel není plátcem DPH, nemusí se prodejce o DPH starat. Jakmile je ale tato hodnota překročena, musí se prodejce registrovat k dani a odvádět DPH.

Pokud je prodejce plátcem DPH registrovaným v ČR a pořizuje nové zboží (a nejde o auto) od dodavatele - plátce DPH v zahraničí, zboží prodejce doveze do ČR a je pořizováno pro jeho ekonomickou činnost, pak dodavatel bude fakturovat částku bez DPH. Prodejce má pak povinnost samovyměřit DPH na výstupu a současně má právo uplatnit stejné DPH na vstupu. Potom se DPH v součtu odvodu a odpočtu rovná nule.

Reklamace

Zde je důležité to, že prodejce má uzavřenu smlouvu se zákazníkem, pak z toho vyplývají všechny povinnosti včetně povinnosti řešit reklamace do 30 dnů, což je při této formě podnikání takřka nesplnitelný úkol a to je další riziko podnikání.

Způsob vyřizování reklamací by měl být popsán v drop shipping contractu. Většinou je tam ustanovení, podle kterého zboží prodejce pošle zpátky dodavateli a vrátí zákazníkovi peníze. Obecně bych nedoporučoval toto podnikání se zbožím, u které jsou časté reklamace, protože by se to mohlo prodejci prodražit.

Prodej vráceného zboží

Pokud zákazník vrátí zboží prodejci a ten mu vrátí peníze, vzniká otázka, co se zbožím. Opět záleží na smlouvě mezi prodejcem a dodavatelem v zahraničí. Může to být například takto:

Zboží stojí 100 Kč, které prodejce obdrží od zákazníka. Prodejce pošle dodavateli 70 Kč, tzn. 30 Kč je provize. Zákazník ale zboží vrátí prodejci a dostane zpátky 100 Kč. Prodejce zboží pošle dodavateli, který mu odvede 70 Kč (částky 100 Kč a 30 Kč se započtou) a oba budou na nule. Ve smlouvě se zpravidla jedná o měsíční nebo kvartální vyrovnání, takže se spočítají vzájemné pohledávky a závazky za větší období a vypořádají se.

Jiná situace by byla v případě, že se prodejce s dodavatelem domluví, že mu zboží zůstane. Daň při pořízení zboží byla už vyřešená. Při opětovném prodeji ale musíte zboží opět zatížit DPH, pokud jste plátcem DPH.

Závěr

Tato forma podnikání vyžaduje spolupráci s právní kanceláří.

Příklad drop shipping contractu: http://sweetsationtherapy.com/pdf/Drop_Ship.pdf